Očkování aneb musím očkovat, když je kočka jen doma?

Očkování koček je pomalu stejně velké téma jako očkování dětí. Zapálení chovatelé se přetlačují více či méně informovanými názory a jako vždy je pravda někde uprostřed.

Na začátek považuji za nutné zminit, že pokud není psáno jinak, nejsou nemoci koček přenosné na lidi ani na psy a toto tedy není důvodem, proč kočku (ne)očkovat.

Očkování je samozřejmě určitý zásah do organismu a je vždy potřeba zvážit přínosy a možná rizika. Záleží na tom, kde se zvíře pohybuje, jak je staré a v jaké je kondici, zda s ním plánujete vycestovat a také jaká zvířata se necházejí nebo budou nacházet v jeho blízkosti (situace kdy ke svojí kočce přinesete novou z venku či útulku.)

Přínosy

jsou asi celkem zjevné: očkování by mělo ochránit vaši kočku před infekčními nemocemi. Rizika popsaná níže se dají zmírnit volbou kvalitní vakcíny a rozvolněním očkovacího kalendáře (neoficiální studie potvrzují, že imunita dospělého zvířete trvá až 3 roky, a proto není třeba přeočkovávat každoročně).

Rizika

a nevýhody mohou začínat faktem, že žádné očkování není 100%. I přes dobrý záměr zvíře očkovat tedy v malém procentu případů onemocnět může.
Nedoporučuje se očkovat zvířata nemocná, velmi stará nebo po předchozí alergické reakci na očkování (ta se však dá zmírnit současným podáním léků a volbou kvalitní vakcíny).
Odpůrci očkování se u svého zvířete často setkali s vedlejšími účinky jako je únava, celková bolavost, nechutenství, objevit se mohou malé nádory nebo olýsání srsti v místě vpichu.

 chybějící srst v místě očkování

chybějící srst v místě očkování

Nemoci, proti kterým lze očkovat:

V základní polyvakcíně CVR, která se očkuje nejčastěji, dostane vaše kočka ochranu proti těmto 3 nemocem:

Panleukopenie (FPV)

Panleukopenie neboli kočičí mor je závažné virové onemocnění, které končí smrti až u 90% koťat a poloviny dospělých. Je způsobeno parvovirem FPV (tzn. způsobuje nemoc podobnou parvoviróze u psů). Virus se přenáší extrémně snadno, dotykem, vzduchem, tekutinami a pod. Inkubační doba je 2-10 dní- Postihuje trávicí trakt, kostní dřeň (úbytek bílých i červených krvinek) a centrální nervový systém (potraty, postižení koťat). Projevuje se hlavně průjmy typického zápachu, mohou být s příměsí krve, horečkou, zvracením, nechutenstvím, apatií. Léčba již nemocných koček je spíše podpůrná, podporují se životní funkce a imunitní systém (infuze, atb, dá se pomoci krevním sérem imunní kočky). Během nemoci i 3-6 týdnů po vyléčení je nutná karanténa. Koťata od mají od očkované matky protilátky až do 3 měsíců věku, jinak lze očkovat od 6.-8. týdne. Detailně v článku Panleukopénia mačiek z pohľadu dočasnej opatery.

Pozor: nejčastějším zdrojem nákazy je nemocná kočka, která byla u veterináře před vámi… Proto nespoléhejte na to, že vaše čistě bytová kočka je bez očkování mimo riziko.

Kaliciviróza (FCV)

Jedná se o velmi nakažlivé virové onemocnění, které je však jen málokdy smrtelné. Projevuje se jako typická kočičí rýma, časté je výrazné slinění, nechuť k jídlu, horečka a apatie, a také eroze na jazyku či horním patře. Léčba je také pouze symptomatická, podávají se hlavně léky od bolesti a antibiotika na přidružené infekce. Nemoc je podobná chřipce u lidí a stejně tak se musí víceméně „vyležet“.

Herpesviróza (Rinotracheitida)

Další virové onemocnění typu kočičí rýma. Není smrtelná, ale neléčená přechází v chronickou formu a také je neustále předávána zdravým kočkám.

Existují také doplňkové vakcíny, které ale jednak nejsou ve většině případů tak důležité a některé ani nelze naočkovat bez předchozího otestování kočky:

Vzteklina (Rabbies)

Narozdíl od psů není očkování koček proti vzteklině povinné. Chovatelé to většinou vítají, jelikož je jednak výskyt vztekliny na území ČR prakticky nulový, a také je tato vakcína hůře kočkami snášena.
Nakažení bývají výjimečně netopýři, divoká zvířata z Polska nebo např. psi dovezení z východní Evropy.
Onemocnění je samozřejmě smrtelné a jako jedno z mála je přenosné na člověka a další teplokrevná zvířata (psi). Přenáší se slinami.
Očkování proti vzteklině je vyžadování při časti na výstavách a cestování mimo ČR.

Virová leukemie (FeLV)

Leukóza koček je onemocnění postihující bílé krvinky a tedy imunitu zvířete. Sama o sobě je smrtelná asi ve 30% případů, další třetina zvířat umírá do 3 let a zbytek s ní dokáže žít běžnou dobu.
Před očkováním leukemie je nutné kočku otestovat,  zda nemoc již nemá (v takovém případě by vakcinace vše zhoršila). Je možný rychlotest v ordinaci veterináře (cca 450 Kč) nebo spolehlivější rozbor krve v laboratoři (cca 700 Kč).
Podezření na leukózu veterinář většinou vysloví při opakujících se rýmách, zánětech dásní, špantě se hojících zranění a celkové náchylnosti imunity. Léčba je také jen podpůrná, vhodné jsou imunoglukany nebo různé rostlinné výtažky.

Infekční peritonitida (FIP)

Ač nerada, zařazuji sem i očkování proti smrtelné FIP. Je totiž značně nespolehlivé a v některých případech nemoc dokonce vyvolává či zhoršuje. Aplikuje se kapkami do nosu.
Tuto nemoc způsobují koronaviry, které má v sobě až 85% koček a jedná se věšinou spíše o to, zda nemoc propukne než zda se kočka nakazí. Na rozvoj nemoci má největší vliv stres a oslabená imunita.
FIP je nemoc končící prakticky vždy smrtí, podle typu a průběhu v řádu týdnů maximálně měsíců. Projevuje je horečkami, průjmem, nechutenstvím, hubnutím svalové hmoty a u tzv. mokré formy hlavně zvětšujícím se bříškem, kdy se dutina břišní plní tekutinou – výpotkem. Suchá forma také postihuje vntřní orgány ale je hůře rozpoznatelná. V obou případech je vhodná včasná euthanasie, jinak zvíře nadměrně trpí.

Borelióza

Je možné očkovat i proti borelióze, hlavně pokud kočka chodí ven v oblasti s častým výskytem infikovaných klíšťat.

Dermatofytózy

Jedná se o onemocnění kůže. Patří sem mikrosporóza a trichofytóza a trpí na ně hlavně dlouhosrsté kočky. Nemoci jsou přenosné na člověka a psy.

Napsat komentář

Vaš emailová adresa nebude zveřejněna.